Od dluhu k exekuci je cesta dlouhá a nezvratná

8 minut čtení

Slovo exekuce se stalo pojmem, který mnohým lidem nahání hrůzu a nenechává je dospat svůj sen. Kdo exekuci nezažil, má jen mlhavé povědomí o právech, která exekutor získává momentem, kdy je exekuce nařízena. Doba skrývání a nepřebírání pošty skončila a dosáhnout na dlužníka a jakýkoliv jeho majetek je snadné a rychlé.

Dluh vzniká, když se jedné straně půjčí určitá částka peněz od druhé strany. Druhá strana pak po dlužníkovi požaduje splácet půjčenou částku v pravidelné peněžní platbě a s úroky či jinými dohodnutými penály přidruženými k půjčce.

Vznik dluhu

Na začátku problému povinného (toho, kdo musí něco uhradit) je nějaký závazek, který nebyl splacen nebo vyrovnán. Typickým příkladem je půjčka, která nebyla splacena nebo účet za některou ze služeb.

Závazky vznikají také v obchodních nebo občanských vztazích třeba nevrácením půjčené věci, nezaplacením výživného nebo nezaplacením pokuty. Možností, jak nedostát nějakému závazku, je mnoho. Přesto samotný dluh nepostačuje k zahájení exekuce.

Dluh a jeho řešení

Dluh je stav, kdy člověk dluží peníze jiné osobě nebo instituci. Řešením dluhu je uhrazení dluhu. To lze provést jedinou splátkou nebo formou splátek.

Druhou možností je refinancovat dluh, což znamená, že dlužník si vezme nový úvěr na splacení svých původních závazků za lepších finančních podmínek. Další možností je vyjednání s dlužníkem o snížení dluhu nebo jeho prominutí. To však závisí na ochotě dlužníka vrátit alespoň část peněz.

Od dluhu totiž ještě vede cesta k nápravě stavu nebo naopak sankcím. Někteří dlužníci mohou svoji situaci řešit, avšak spoléhají se na souhru náhod nebo neochotu či neschopnost věřitele něco s dluhem dělat.

Občas skutečně nastane situace, kdy věřitel dluh nevymáhá a dlužník se může radovat ze stoprocentního zisku. Často se tak děje mezi příbuznými, při malých částkách nebo opomenutí a promlčení. Spoléhání se na takovou možnost je velice ošemetné a může se hodně prodražit.

Obvykle věřitel dlužníka zažaluje a domáhá se vrácení dluhu včetně dalších plateb.

Další náklady

Neuhrazením dluhu nevzniká jen povinnost uhradit dluh samotný, ale také další platby. Podání k soudu je pro věřitele nákladné, ale pokud spor vyhraje, rozhodne většinou soud o nákladech řízení.

Neuhrazení dluhu lze řešit různými způsoby v závislosti na typu dluhu. Pokud jde o soukromý dluh, člověk se může dohodnout s dlužníkem na splátkách se sníženou úrokovou sazbou nebo mu poskytne úplné či částečné odpuštění dluhu.

Dlužník také může splatit dluh v plné výši, nebo může nabídnout splátky nebo jinou variantu úhrady. Pokud jde o úvěr od finančního ústavu, může požádat o splátkový kalendář, který prodlouží dobu splatnosti dluhu a sníží měsíční splátku.

Finanční ústav může také nabídnout odklad platby nebo odpuštění úroků za naléhavé situace. V některých zemích existují i speciální programy, které poskytují vládní granty na pokrytí dluhů. Například ve Spojených státech mohou obyvatelé požádat o granty od Housing and Urban Development (HUD) nebo Department of Education pro odpuštění dluhů pro studenty.

V některých případech se může získat odpuštění dluhu prostřednictvím přehledu dluhů (debt review), který pomáhá lidem řešit jejich finanční problémy. Tento program je k dispozici v některých zemích, například ve Spojených státech a Austrálii.

Věřitel musel zaplatit procentuální částku soudu za řešení sporu, která činí v současnosti 5 % z hodnoty žalované částky a minimálně 1.000 Kč. Také se většinou nechává právně zastupovat a advokát si počítá podle výše žaloby částku za úkony, které dosahují 1.000 až několik tisíc korun. A násobí se každým podáním a jednáním u soudu.

Podání žaloby na částku 100.000 Kč tak vyjde minimálně na 6.000 Kč. Dalším poplatkem je úrok z prodlení, který může být sjednán individuálně (ale přiměřeně – například 1 % denně soud nikdy neuzná) nebo nárok vyplývá ze zákona a činí 7 % na repo sazbu, nyní tedy 7,75 % ročně. Žalobě většinou předchází předžalobní výzva.

Soudní řízení

Soudní řízení kvůli dluhu se nazývá vymáhání pohledávky. V případě vymáhání pohledávky se jedná o soudní proces, kterým se snaží věřitel donutit dlužníka k zaplacení dlužné částky nebo jiné formě plnění. K vymáhání pohledávky dochází obvykle v situacích, kdy se pokusy o domluvení nebo konsolidaci dluhu nezdařily.

K provedení vymáhání pohledávky musí věřitel podat žalobu, kde uvede detailní informace o požadované pohledávce včetně důkazů o její existenci. Poté musí věřitel ve stanovených lhůtách předat žalobu soudu a notáři.

Po přijetí žaloby od věřitele soud pověří doručením rozeslání žaloby dlužníkům. Dlužníci mají možnost na žalobu odpovědět, odvolat se proti ní nebo se domluvit na dohodě v kratších časových lhůtách. Dlužník může také podat námitky nebo podat žalobu o osvobození od dluhu, v závislosti na situaci.

Jakmile dlužník zareaguje, soud musí zvážit obě strany a dospět k odpovědi. V závislosti na tom, jak obě strany uvedou své důkazy a své stanovisko, soud může rozhodnout buď ve prospěch věřitele, nebo ve prospěch dlužníka.

Speciální náklady

Věřitel může mít s dlužníkem sjednány ještě další sankce a tou je smluvní pokuta. Jedná se o jednorázovou částku, kterou si obě strany dohodly a může být například 20.000 Kč při částce 100.000 Kč, vyšší částku by pravděpodobně soud neakceptoval.

Smluvní pokuta je finanční částka stanovená ve smlouvě mezi dvěma stranami, která má za účel zajistit plnění smlouvy. Pokud jedna strana poruší podmínky smlouvy, druhá strana se může uchýlit k uplatnění smluvní pokuty. V řadě případů mohou být smluvní pokuty také použity k náhradě konkrétních škod.

Věřitel totiž může utrpět určitou ztrátu prostředků v důsledku nezaplacení dluhu. Například si objedná materiál na práci, kterou mu dlužník nezaplatí nebo cestuje na místo, kde má být dluh zaplacen či sám musí splatit dluh nebo si chce něco pořídit a v důsledku nezaplacení tak přijde o další finanční prostředky.

Pokud je sjednána smluvní pokuta, většinou soud další náhrady neuznává. Přesto existuje možnost ze zákona vyžadovat ještě náhradu škody. Ta se týká právě vyjmenovaných případů.

Prodražení dluhu

Dluh se tedy může pěkně prodražit řízením před soudem a odsuzujícím rozsudkem. Při modelovém případu 100.000 Kč nezaplaceného dluhu po dobu jednoho roku dojde k navýšení o

• 5.000 Kč za soudní poplatek
• 6.000 Kč za advokáta
• 7.750 Kč za zákonný úrok
• 20.000 Kč smluvní pokuty nebo náhrady škody

Dlužník tak z dluhu 100.000 Kč musí platit dodatečných 38.750 Kč. K tomu je třeba počítat s tím, že částka se úročí do doby splacení celého dluhu a dále narůstá o 7,75 % každý rok.

Vyhýbání se povinnosti zaplatit

V případě, že se dlužníkovi nepodaří zaplatit penále ve stanoveném termínu, existuje několik možností, jak následně postupovat.

Prvním krokem je podání žádosti o prominutí nebo prodloužení penále.

Druhým způsobem je změna způsobu placení, kdy se dlužník může dohodnout na splácení dluhu ve splátkách.

Třetí možností je dohoda o vrácení peněz ze zajištěného finančního produktu.

Čtvrtou možností je obrátit se na neziskovou organizaci, která může poskytnout finanční pomoc.

Samozřejmě je také dobré mít na paměti, že je nejlepší poradit se s odborníkem v oblasti finančního poradenství.

Dlužník se dnes zaplacení dluhu, pokud má nějaký majetek, nevyhne. Může utíkat před věřitelem, schovávat se a nebrat telefony. Může unikat i vymahačským firmám, i když má trochu těžší život. Ale soudu neunikne.

Zavedením fikce doručení totiž odpadla nutnost například žalobu vždy doručit žalovanému. Věřitel tak podá žalobu a pokud si žalovaný (věřitel) obsílku nevyzvedne, poštovní doručovatelka vyznačí dobu, kdy učinila pokus o doručení a po uplynutí lhůty 3 dnů u běžné zásilky a 10 dnů u zásilky určené pouze do vlastních rukou, je písemnost doručena se všemi právními důsledky.

A není podstatné, zda se s jejím obsahem příjemce seznámil či nikoliv. Takovým způsobem tedy soud vyzve věřitele k vyjádření se k žalobě a pokud tento se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že se žalobou souhlasí. A soud vydá rozsudek ve prospěch žalobce.

Exekuce

Exekuce je postup, při kterém se vymáhají pohledávky, často na základě exekučního titulu. Je to soudní proces, při kterém je dlužník odsouzen k zaplacení dluhu na základě exekučního nároku. Exekuční tituly obvykle vydávají soudy.

Exekuce mohou být provedeny různými způsoby, které se liší v závislosti na typu dlužné částky, typu vymáhané pohledávky a místních zákonů. Obecně se exekuce zohledňuje, když jiné metody platby dlužných částek selhaly.

Nejčastějšími metodami exekuce jsou zabavení a prodej nemovitého majetku, zabavení movitého majetku, bankovní exekuce, vymáhání pracovního platu a vymáhání pojistného plnění. Proces exekuce je složitý, proto je doporučeno postupovat podle konkrétního právního postupu a vyhledat právní pomoc, pokud to situace vyžaduje.

Exekuční titul

Tímto pojmem se rozumí doklad, na základě kterého začíná exekutor jednat. Takovým titulem je právě rozsudek, který nařizuje něco zaplatit nebo vykonat, zdržet se atd. V případě, že proběhne běžné řízení, proběhnou jednání soudu a případné odvolání.

Až po projednání soudem prvního stupně a zamítnutím odvolání se rozsudek stává pravomocným a ihned je možné konat úkony k vymožení dluhu. Žalovaný může podávat například odvolání nebo ústavní stížnost, ale tyto úkony nic nemění na faktu, že ve věci vstupuje do hry exekutor.

Ve chvíli, kdy má žalobce pravomocný rozsudek, podá návrh soudu k výkonu rozhodnutí, označí exekutora a soud rozhodne o exekuci. Pověří exekutora výkonem exekuce a toto rozhodnutí mu doručí před doručením žalovanému. Žalovaný se tak stane povinným a žalobce oprávněným.

Exekutor v době, po kterou třeba povinný netuší nic o exekuci, vykoná některé základní úkony. Obešle banky, fondy, pojišťovny, zaměstnavatele, katastr nemovitostí a další instituce, kde by se mohl nacházet nebo nachází nějaký majetek povinného a vše pečlivě zablokuje. A později vše začne prodávat a převádět ve prospěch svůj a oprávněného.

Poslední aktualizace: 18. 02. 2023