Kam na dovolenou do přírody? Za horami, fjordy a jezery

4 minuty čtení

Řekne-li se dovolená, většině lidí se vybaví zažitý trend letních destinací, slunce, pláž a moře. Přitom však celé zástupy rekreantů dávají přednost mírnějšímu podnebí a preferují zeleň nad vyprahlým pískem. Víc jim řeknou pěší túry po horách a ke koupání volí raději horská jezera. Kde nalézt hory, jezera i fjordy? Kam se vydat na dovolenou do přírody?

Za panenskou přírodou a čestvým vzduchem netřeba létat přes půl planety. Stará dobrá Evropa nabízí vše, o čem si běžný turista nechává zdát a o čem sní, padne-li řeč na volbu prázdninového pobytu. Jižní Evropa a její sáhodlouhé pláže půjdou protentokrát stranou. Letošní dovolená budiž na severu.

Norské fjordy udivují zraky každého návštěvníka

Co se lidem vybaví, když se řekne Norsko? Většinou je to polární záře, pozorování kosatek, vikingové, olympiáda v Lillehammeru a fjordy v Norsku. Norsko je studnicí zážitků, avšak co návštěvníky láká nejvíc, jsou klikaté vodnaté plochy. Nabízejí fantaskní, téměř až kýčovité, přírodní pohledy, jež se nejlépe pozorují z paluby zaoceánské výletní lodi.

Co jsou to fjordy? Jsou to táhnoucí se úzké zálivy obklopené strmými břehy a útesy, dlouhá údolí vytvořená ledovcem. Fjordy jsou jakýmisi prodlouženými rameny Norského moře, teče v nich tedy slaná voda, nikoliv sladká, jak by se mohlo zdát. Díky mírnému klimatu ovlivněnému teplým Golfským proudem norské fjordy nikdy nezamrzají.

Fjordy nejsou specifikem pouze Norska, nýbrž nacházejí se po celém světě, od Aljašky, Quebec, Chile, přes Velkou Británii, až po Tasmánii a Nový Zéland.

Údolí jsou zatopená mořem a hloubka fjordů může sahat až do 2 000 metrů. Za nejkrásnější norské fjordy, ty nejlepší z několika stovek až tisíc, jsou považovány Geirangerfjord, Nærøyfjord, Hardangerfjord, Sognefjord a Lysefjorden. Vznikají rozlomením ledovce v půli a abrazí, tedy třením břehů.

Na počátku století byly na dně norských fjordů objeveny dokonce korálové útesy, jež významně přispívají ke štědrému norskému rybolovu. Koráli, sasanky, ryby, plankton spolu žijí ve vzájemné symbióze a všichni přítomní tvorové jsou adaptováni na životní podmínky norských fjordů.

Hallstatt jako instagramový zázrak

Hallstatt je vesnice na západním břehu Hallstattského jezera v hornaté rakouské oblasti Salzkammergut. V alpských domech a uličkách ze 16. století se nacházejí kavárny a obchody. Turistický ruch v Halstattu začal v 19. století, ale výrazně se rozšířil poté, co byl v roce 1997 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Lanovkou se lze dostat ke starému solnému dolu Salzwelten, který je nejstarší funkční solný důl na světě, s podzemním solným jezerem a k vyhlídkové plošině Skywalk Hallstatt. Stezka vede k ledovcové zahradě v údolí Echern s ledovcovými výmoly a vodopádem Waldbachstrub.

Snímky Hallstattu a jezera Hallstatt na sociálních sítích s popiskem „nejinstagramovější město na světě“ se staly virálními v jihovýchodní Asii. Do roku 2017 místní kostely zaměstnávaly vyhazovače, aby zabránily narušování bohoslužeb turisty.

Městečko nemá ani tisícovku obyvatel a podle odhadů sem denně zavítalo 10 000 až téměř 30 000 turistů, především prostřednictvím autobusových zájezdů, které turisty krátce přivezly do městečka, aby se zde vyfotili, a pak rychle odjedly dál.

Ekonomika Hallstattu je závislá na cestovním ruchu, ale podle místních obyvatel jednodenní návštěvníci odhánějí turisty, kteří by zůstali déle. Hallstatt se stal ukázkovým příkladem nadměrného turismu v Rakousku a vedl ke kontroverzím kolem omezování počtu turistů.

Město se zaměřilo na „kvalitní“ cestovní ruch a bude pro turistické autobusy vyčleňovat časové intervaly. Příjezdy budou omezeny na 54 autobusů denně, tedy zhruba polovina co dříve a autobusy s rezervací noclehu ve městě budou mít přednost.

Za horami na Matterhorn

Milovníci pitoreskních výhledů na rozsáhlé vodní plochy s pozadím zasněžených hor si nemohou nechat ujít Matterhorn. Matterhorn je hora v Alpách, která se nachází na hlavním rozvodí a hranici mezi Švýcarskem a Itálií.

Jedná se o velký, téměř symetrický pyramidální vrchol, jenž je vysoký 4 478 m, což z něj činí jeden z nejvyšších vrcholů Alp a Evropy. Čtyři strmé stěny jsou rozděleny hřebeny Hörnli, Furggen, Leone/Lion a Zmutt. Z hory je výhled na švýcarské město Zermatt na severovýchodě a na italské město Breuil-Cervinia na jihu.

První výstup na Matterhorn uskutečnila v roce 1865. Výstup skončil smrtí čtyř ze sedmi členů skupiny při sestupu. Tato katastrofa, později ztvárněná v několika filmech, znamenala konec zlatého věku alpinismu. Odhaduje se, že na Matterhornu zahynulo více než 500 horolezců, což z něj činí jeden z nejsmrtelnějších vrcholů světa.

Současný ikonický tvar hory je výsledkem cirkové eroze způsobené četnými ledovci odstupujícími od vrcholu. Matterhorn, někdy označovaný jako hora hor, se stal ikonickým symbolem Alp obecně.

Jméno Matterhorn je původem z německého slova matte – horská louka a charakteristického tvaru hory, horn – roh. Italové mají pro horu pojmenování Monte Cervino, Francouzi Mont Cervin, případně Le Cervin.

Poslední aktualizace: 07. 04. 2022