Navázání a rozvázání pracovního poměru

5 minut čtení

Povinnosti vážou zaměstnavatele i zaměstnance. Tato základní práva a povinnosti stanovuje zákon, který by měly obě strany dodržovat, aby udržovaly harmonii na pracovišti. Která jsou tato základní práva a povinnosti, které se musí za každou cenu dodržovat?

Základní chování, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů stanovuje zákoník práce. Uvádí také, co musí obsahovat všechny důležité dokumenty – smlouvy a výpovědi. Jaké povinnosti ohledně těchto dokumentů vyplývají pro zaměstnance a zaměstnavatele?

Zákoník práce

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli i zaměstnanci několik práv a povinností, které musí obě strany dodržovat. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec je vůči zaměstnavateli v závislé pozici, je mu podřízen, tak zákoník práce usiluje o ochranu zaměstnanců.

Definuje pracovní poměr, zaobírá se také diskriminací, zacházením a problematikou pracovní doby – přestávky na odpočinek, délku pracovní doby, či množství vykonávané práce. Snahou tohoto zákoníku je pokrýt všechny situace, které mohou nastat.

Pracovní smlouva

Hned při nástupu do zaměstnání často už zaměstnavatelé chybují, když předloží zaměstnanci neúplnou pracovní smlouvu. Co musí pracovní smlouva vždy obsahovat?

• den nástupu do práce
• druh práce a jasné vymezení pracovních úkolů
• místo výkonu práce, někdy také pracoviště

Místo výkonu práce může být ve smlouvě uvedeno různě. Může jít o jednu, či více adres, město, obec, nebo i zemi, ve které firma sídlí. Pokud je v dokumentu například Česká republika, zaměstnanec může být přeřazen i na pobočku v jiné kraji. V tomto případě by ale mělo být uvedené i pravidelné pracoviště, aby se mohly vyměřit náklady na cestování.

Výše zmíněné body jsou pouze ty, které nařizuje zákoník práce. Nicméně takovou smlouvu by nikdo nepodepsal, protože chybí zásadní údaje určující pracovní podmínky. Dále jsou uvedeny údaje. které se do pracovní smlouvy standardně přidávají.

• identifikace zaměstnavatele (údaje o společnosti i o osobě, která společnost pro potřeby pracovní smlouvy zastupuje)
• identifikace zaměstnavatele (jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště, datum narození)
• zkušební doba a její délka
• pracovní doba
• mzda, nebo plat
• povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance

V dokumentu musí být také jasně uvedeno, zda je pracovní poměr uzavírán na dobu určitou, či neurčitou. Pracovní poměr na dobu neurčitou může zaměstnanec s pádným důvodem kdykoliv ukončit a po dodržení výpovědní lhůty odejít. Pracovní smlouva na dobu určitou má jasný konec. Lze ji sjednat nejdéle na 3 roky a po konci se pracovní poměr ihned rozváže. Zaměstnavatel není povinen ji prodloužit, ale prodloužit ji jde pouze dvakrát.

Práva a povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec by měl podle zákoníku pracovat řádně podle svých sil, schopností a znalostí. Je povinen plnit pokyny svých nadřízených v souladu s právními předpisy a spolupracovat s týmem kolegů. S majetkem zaměstnavatele musí zacházet řádně a chránit jej před poškozením a jinými negativními vlivy.

Mezi základní práva zaměstnance patří nárok na přestávky a návštěvu lékaře v pracovní době. Přestávka na jídlo a oddych musí být zaměstnanci poskytnuta nejdéle po šesti hodinách práce na nejméně 30 minut. Tyto přestávky se nezapočítávají do celkové pracovní doby.

Zaměstnavatel dává zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy v případě, že zaměstnanec navštíví nejbližší zdravotnickou instituci na nezbytně dlouhou dobu. Tato doba zahrnuje dopravu tam a zpět, pobyt v čekárně i samotné vyšetření. V případě, že se nejedná o nejbližší zdravotnické místo, zaměstnanec dostane pracovní volno bez náhrady platu.

Práva a povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí v první řadě zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci a vyvarování se diskriminace. Dále musí zajistit pracovníkovo bezpečí a nesmí na něj přenášet riziko z výkonu práce. Ale může mu určit pracovní tempo a množství požadované práce. Pracovní docházku zaměstnance musí pečlivě evidovat podle podmínek zákoníku práce.

Pokud zaměstnanec poruší pracovněprávní smlouvu, zaměstnavatel mu nemůže uložit peněžní trest. V případě škody způsobenou zaměstnancem ale zaměstnavatel smí požadovat i peněžitou náhradu škody. Zaměstnavatel může také za určitých podmínek dát podřízenému výpověď, ve zkušební době nemusí ani udávat důvod.

Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr lze ukončit několika způsoby. Jedním z nich je právě výpověď, kterou můžou podat obě strany. Podání výpovědi má ale jasná a pevně daná pravidla ze zákoníku práce. Zbůsoby, jakými se ukončuje pracovní poměr, jsou:

• uplynutí doby pracovní smlouvy
• výpověď ve zkušební době
• výpověď dohodou
• okamžité zrušení
• smrt zaměstnance, či zaměstnavatele

Po skončení pracovní smlouvy na dobu určitou se pracovní poměr ihned rozváže. Tuto smlouvu lze prodloužit maximálně 2x, ale lze také po skončení smlouvy na dobu určitou přejít na dobu neurčitou bez rozvázání pracovního poměru.

Okamžité zrušení je způsob rozvázání pracovního poměru, který mohou iniciovat jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci. Ukončit pracovní poměr tímto způsobem lze ale jen v situacích stanovených zákonem. Zaměstnavatel ho může ukončit, byl-li zaměstnanec označen vinným v případu trestného činu, či hrubě porušil povinnost vztahující se k vykonávané práci.

Zaměstnavatel v případě, že zaměstnavatel již 15 dnů po splatnosti nevyplatil mzdu, nebo po úrazu nenabídl vhodnou pozici podle lékařského posudku.

Výpověď

Výpověď může podat zaměstnavatel i zaměstnanec z různých důvodů. V případě zaměstnavatele platí samozřejmě o dost přísnější podmínky. Pro obě strany ale platí, že výpověď musí být zhotovena v písemné formě.

Výpověď ze strany zaměstnance je poněkud jednodušší záležitost. Zaměstnanec smí podat výpověď kdykoliv bez udání důvodu, pracovní poměr pak končí po uplynutí výpovědní lhůty, která trvá dva měsíce a začíná prvním dnem v měsíci podání výpovědi. Výpověď musí akorát sepsat, podepsat a doručit zaměstnavateli.

Zaměstnavatel může také podat výpověď, ale pouze za podmínek stanovených zákoníkem práce. V první řadě z organizačních důvodů (např. zaměstnavatel končí, zaměstnanec se stává nadbytečným), dále ze zdravotních důvodů zaměstnance a pak při neplnění, či porušení pracovních povinností.

Výpověď dohodou je způsob, kterým lze rozvázat pracovní poměr po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Oficiální název zní dohoda o rozvázání pracovního poměru. Musí být také v písemné formě a podepsat ji musí obě strany. Jsou v ní stanoveny podmínky ukončení pracovního poměru, výše odstupného a datum ukončení pracovního poměru.

Výpověď z pracovního pomětu – vzor

Výpovědi mohou mít různé podoby, zákoník práce nekonkretizuje její vzhled. Jedinou podmínkou je její písemná forma. Ukončení pracovního poměru ale mohou zaměstnancům usnadnit vzory výpovědí, které může najít volně na internetu. Zde je například vzor výpovědi dohodou a informace, které by měla dohoda obsahovat.

Na internetu lze najít spousta vzorů výpovědi s obecným charakterem. Jsou to pouze formuláře, které stačí vyplnit. Nicméně existuje spousta soukromých služeb, které vytvářejí výpovědi na míru podle potřeb zaměstnance.

Poslední aktualizace: 20. 06. 2022