Televizní poplatek – kdo ho musí platit?

9 minut čtení

Televizní poplatek představuje jeden z klíčových pilířů financování veřejnoprávního vysílání v České republice. Každá domácnost, která vlastní nebo užívá televizní přijímač, je ze zákona povinna tento poplatek hradit. Získané prostředky tvoří podstatnou část rozpočtu České televize a slouží k zajištění nezávislého a veřejně dostupného mediálního obsahu.

Na toto téma probíhají časté diskuze. Mnozí si stěžují, že poplatek platí, ačkoli žádný přijímač nevlastní. Jak to je v roce 2025? Kdo musí platit koncesionářské poplatky? Je člověk povinen platit za televizi a rozhlas i přesto, že ani jedno neposlouchá? Hrozí za neplacení nějaká sankce?

Co je to poplatek za televizi a rozhlas

Poplatek za televizi a rozhlas (také nazývaný koncesionářský poplatek) je zákonná povinnost fyzických i právnických osob v Česku platit pravidelný poplatek za vlastnictví či užívání zařízení schopného přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání.

Tento poplatek slouží k financování veřejnoprávních vysílatelů, tj. České televize a Českého rozhlasu, čímž jim umožňuje fungovat nezávisle na státním rozpočtu nebo komerčních reklamách.

Z právního hlediska upravuje televizní poplatek v Česku zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.

Zákon a novela z roku 2025 také rozšiřuje definici zařízení podléhajících poplatku na nová elektronická zařízení schopná příjmu TV signálu a zvyšuje částku poplatku poprvé po letech.

Kolik činí poplatek za televizi a rozhlas

Od 1. května 2025 je výše televizního poplatku 150 Kč měsíčně a výše rozhlasového poplatku 55 Kč za celou domácnost, bez ohledu na počet vlastněných, držených nebo užívaných televizních přijímačů (včetně chytrých telefonů, tabletů nebo počítačů schopných příjmu televizního vysílání). Poplatek se tedy platí jen jednou na domácnost.

Kdo musí platit koncesionářské poplatky

Každá domácnost, která vlastní, drží nebo užívá televizní přijímač, musí platit jeden poplatek ve výši 150 Kč měsíčně za celou domácnost, bez ohledu na počet přijímačů (včetně mobilů, tabletů, počítačů schopných příjmu TV vysílání).Poplatek platí i pokud člověk sleduje TV přes internetové platformy (O2 TV, YouTube, Netflix, Disney+ apod.).

Pokud je přijímač na vícero místech (např. doma a na chatě), platí se stále jen jeden poplatek. Poplatek platí ten, kdo přijímač užívá nejméně 30 dní, tedy i pokud zařízení jen půjčuje. Stejné podmínky platí i pro rozhlasový poplatek, který činí 55 Kč měsíčně.

Poplatek za televizi a rozhlas se týká i právnických osob a podnikatelů. Platí se podle počtu zaměstnanců v pracovním poměru na plný úvazek. Firmy s méně než 25 zaměstnanci jsou od poplatku osvobozeny, mají však povinnost se přihlásit k evidenci poplatníků. Poplatek se zvyšuje podle počtu zaměstnanců (firmy s 25–49 zaměstnanci platí pětinásobek, nad 500 zaměstnanců stonásobek).

Kdo poplatky za televizi a rozhlas platit nemusí

Od placení koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas jsou osvobozeny určité skupiny osob i zařízení, například:

• Domácnosti, které nevlastní, neudržují ani neužívají žádný televizní nebo rozhlasový přijímač.
• Osoby s některými druhy invalidity nebo závažným zdravotním postižením, které splňují podmínky.
• Osoby s nízkými příjmy či v hmotné nouzi, pokud jsou splněny podmínky podle zákona.

Dále existují různé administrativní výjimky, například při přechodných stavech bez přijímačů, a u některých veřejných institucí nebo organizací.

Tato osvobození a výjimky jsou přesně vymezena v zákoně o rozhlasových a televizních poplatcích č. 348/2005 Sb., s novelami platnými od roku 2025.

Kdo platí televizní poplatek v případě nájmu

V případě nájmu televizní poplatek platí nájemník (tedy osoba, která užívá pronajatý byt či dům a vlastní nebo užívá televizní přijímač). Majitel bytu (pronajímatel) poplatek za televizní přijímače v nájemním bytě neplatí, pokud sám tento přijímač neužívá.

Poplatek je tak v nájemním vztahu povinností té osoby, která zařízení skutečně užívá nebo vlastní, nikoliv vlastníka nemovitosti. Je důležité, aby nájemník byl řádně registrován jako poplatník a dodržoval povinnost poplatek platit, jinak mu hrozí sankce.

Na jaká zařízení se vztahuje koncesionářský poplatek

Koncesionářský poplatek se vztahuje na zařízení, která jsou schopná přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Patří sem nejen klasické televizory a rádia, ale také mobilní telefony, tablety, počítače či notebooky připojené k internetu, které umožňují sledování nebo poslech veřejnoprávních programů.

Vymezení zařízení považovaných za „přijímač“ podle novely zákona:

• Televizní přijímače: klasické televizory připojené k anténě, satelitní, kabelové nebo internetové síti.
• Rozhlasové přijímače: rádia připojená na analogové i digitální frekvence, včetně přijímačů v autech.
• Digitální zařízení a elektronika: nově zahrnuty chytré telefony, tablety, počítače a notebooky.
• Další zařízení: satelitní přijímače, set-top boxy a další zařízení, která umožňují příjem signálu.

Norma a zákon stanoví, že jakékoliv zařízení schopné přijímat a reprodukovat veřejnoprávní vysílání se považuje za „přijímač“ podléhajícího poplatku, a tím pádem je na taková zařízení nutné platit koncesionářský poplatek.

Jak platit koncesionářské poplatky 

Přihlásit se k placení je možné online nebo osobně na pobočce České pošty. Online přihlášení lze provést na portálech České televize nebo Českého rozhlasu, případně zaslat vyplněný formulář e-mailem, datovou schránkou nebo poštou.

Platby lze hradit pravidelně měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Způsoby platby zahrnují:

• Trvalý příkaz z bankovního účtu,
• Platbu platební kartou, včetně Apple Pay a Google Pay,
• Expresní bankovní převod,
• Službu SIPO České pošty (přihlásit se lze na poště).

Pokud člověk platí přes SIPO, částka se strhává automaticky měsíčně, jinak je potřeba si platbu nastavit ve svém bankovnictví. Platbu je vždy nutné provést do 15. dne měsíce.

Na co se vztahuje televizní poplatek

Televizní poplatek se vztahuje na všechna veřejnoprávní vysílání České televize, včetně jejích hlavních kanálů jako ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT 😀 / ČT art a dalších programů pod Českou televizí. Poplatek nekryje platby za televizní kanály komerčních stanic nebo jiné placené satelitní či kabelové služby. 

Na co se vztahuje poplatek za radio 

Poplatek za rozhlas se vztahuje na vysílání všech veřejnoprávních kanálů Českého rozhlasu. Patří sem celoplošné stanice jako Radiožurnál, Dvojka, Vltava a Plus. Kromě těchto základních kanálů jsou zahrnuty také speciální programy jako Radio Junior, Radio Wave, Pohoda, Radiožurnál Sport či Jazz.

Český rozhlas vysílá své programy na více platformách včetně digitálního rozhlasového vysílání DAB+, tradičního FM vysílání, satelitního vysílání (Astra), DVB-T2 multiplexu a dalších distribučních sítí, aby byl obsah co nejdostupnější veřejnosti.

Sankce za nezaplacení TV poplatků

Sankce za nezaplacení koncesionářského poplatku v Česku jsou poměrně přísné. Pokud poplatník nezaplatí poplatek za televizní a rozhlasové vysílání, může mu Česká televize uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, Český rozhlas pak může uložit pokutu až 5 000 Kč.

Pokuty se mohou opakovat a k nezaplacené částce se přičítají úroky z prodlení, náklady soudního řízení a případné exekuce. Pokud poplatník nereaguje ani na výzvy k registraci či platbě, může ho ČT zažalovat a vymáhat dluh soudní cestou, včetně zpětné úhrady poplatků za dobu užívání přijímače bez zaplacení.

Dále hrozí pokuta 1 000 Kč za nedodržení povinnosti včas nahlásit změny, například o přerušení užívání přijímače nebo zániku důvodu pro osvobození od platby.

Pravidelná platba má být provedena do 15 dnů od nabytí přijímače nebo nastěhování do nového bydliště, s možností platby měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně.

Odhlášení koncesionářských poplatků

V případě stěhování je nutné oznámit změnu adresy do 15 dnů Českému rozhlasu i České televizi, případně na pobočce České pošty, platí-li se přes SIPO.

Pokud se poplatník nějakým způsobem zbaví všech televizních a radiových přijímačů, může požádat o zrušení platby. Jestliže hradí formou SIPO stačí na pobočce České pošty zařídit ukončení evidence.

V případě přímé platby se lze odhlásit skrze evidenční list (ne čestným prohlášením – to je pouze pro ty, kdo předtím poplatky nehradili). Vždy je potřeba oznámit ukončení placení (opět ve lhůtě 15 dnů), jinak hrozí pokuta ve výši 1 000 Kč.

Z placení televizního a rozhlasového poplatku se lze odhlásit, pokud poplatník:

• nevlastní žádný televizní či rozhlasový přijímač
• přestěhoval se do zahraničí
• stal se osobou osvobozenou od poplatku
• umřel

O ukončení placení je nutné do 15 dnů od vzniku důvodu pro odhlášení informovat jak Českou televizi, tak Český rozhlas. K žádosti o odhlášení je obvykle nutné doložit relevantní dokumenty prokazující důvod odhlášení (např. čestné prohlášení, doklad o prodeji přijímače, potvrzení o trvalém pobytu v zahraničí, úmrtní list). Neoznámení důvodu pro odhlášení ve stanovené lhůtě může vést k sankcím.

Zrušení SIPO u koncesionářských poplatků

Zrušení SIPO pro koncesionářské poplatky se řeší primárně na pobočce České pošty. Postup se mírně liší v závislosti na důvodu zrušení, ovšem základní kroky jsou stejné.

Základní postup pro zrušení SIPO koncesionářských poplatků

Poplatník navštíví kteroukoliv pobočku České pošty, kde informuje pracovníka pošty, že chce zrušit SIPO pro platbu televizního či rozhlasového poplatku. Předloží svůj občanský průkaz a uvede své spojovací číslo SIPO. Poté vyplní a odevzdá pracovníkovi pošty příslušný formulář pro zrušení SIPO platby.

Specifické situace a doplňující informace

1. Úplné zrušení SIPO (úmrtí, osoba osvobozena od poplatků)

Na pobočce České pošty poplatník zruší stávající SIPO platbu pro televizní nebo rozhlasový poplatek. V případě úmrtí poplatníka se dokládá úmrtní list.

Pokud je osoba nově osvobozena od poplatků, zrušení SIPO je jedním krokem. Tuto skutečnost však musí oznámit přímo České televizi a Českému rozhlasu, aby byla vyřazena z evidence plátců. K oznámení musí doložit také potřebné dokumenty. Pouhé zrušení SIPO nemusí znamenat automatické odhlášení od povinnosti platit.

2. Změna bydliště

Na pobočce České pošty poplatník nahlásí změnu své adresy. Jeho SIPO platby by pak měly chodit na novou adresu. Pro jistotu a pro správnou evidenci je vhodné nahlásit změnu adresy i přímo České televizi a Českému rozhlasu. Spojovací číslo SIPO obvykle zůstává stejné i při změně bydliště.

3. Přechod na jiný způsob platby (přímá platba)

Na pobočce České pošty poplatník zruší stávající SIPO platbu pro televizní a/nebo rozhlasový poplatek.

Dále se přihlásí se k přímé platbě přímo u České televize a Českého rozhlasu. To se dá obvykle provést online na jejich webových stránkách. Zde vyplní formulář a získá tak platební údaje.

Po přihlášení k přímé platbě může poplatník začít hradit poplatky bankovním převodem, trvalým příkazem nebo platební kartou online.

Pozor. Zrušení SIPO na poště neznamená automatické odhlášení od povinnosti platit poplatky. Tyto dvě věci jsou oddělené. Pokud existuje důvod, proč poplatky dále platit poplatník nemá (např. prodej přijímače, osvobození), musí se odhlásit zvlášť u ČT a ČRo.

Po zrušení SIPO a přechodu na jiný způsob platby je dobré si uchovat potvrzení o zrušení SIPO pro případné komplikace. Změny v SIPO platbách (včetně zrušení poplatků) se obvykle projeví v následujícím měsíčním vyúčtování.

Vždy je doporučeno ověřit si aktuální postupy a potřebné formuláře přímo na webových stránkách České pošty, České televize a Českého rozhlasu.

Poslední aktualizace: 07. 06. 2025