Platit zdravotní pojištění na základní zdravotní péči je u nás povinné. Za koho neodvádí pojistné zaměstnavatel nebo stát, musí si jej hradit sám. Kdo k těmto osobám patří a kolik je zdravotní pojištění samoplátce?
Zdravotní pojištění jako samoplátce se týká osob, které nejsou zaměstnané, nepodnikají jako OSVČ a zároveň za ně pojistné nehradí stát. Typicky jde o osoby bez zdanitelných příjmů, dlouhodobě nezaměstnané neevidované na úřadu práce, některé studenty po ukončení studia nebo lidi, kteří si dali pracovní pauzu.
V těchto případech vzniká povinnost platit si zdravotní pojištění samostatně, aby byl zachován nárok na plnou zdravotní péči. Výše pojistného se odvíjí od minimální mzdy stanovené zákonem a pravidelně se mění. Nejde tedy o částku, kterou by si bylo možné libovolně zvolit, nýbrž o pevně daný odvod, který musí být hrazen každý měsíc včas. Kdy tato povinnost vzniká a jaké jsou aktuální podmínky?
Shrnutí článku
Zdravotní pojištění si jako samoplátce hradí osoby, za které pojistné neodvádí zaměstnavatel ani stát.
Nejčastěji se jedná o osoby bez zdanitelných příjmů, neevidované nezaměstnané nebo lidi v pracovní pauze.
Výše zdravotního pojištění samoplátce je stanovena zákonem a odvíjí se od minimální mzdy.
Pojistné musí být placeno pravidelně každý měsíc a ve stanoveném termínu.
Neplacení zdravotního pojištění vede ke vzniku dluhu a k uplatnění penále ze strany zdravotní pojišťovny.
Kdo je samoplátce?
Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice je založen na principu povinné účasti. To znamená, že každý občan s trvalým pobytem v ČR je povinen být pojištěn, a tedy platit pojistné. Pokud člověk není zaměstnancem a nehradí za něj pojištění stát, stává se takzvaným samoplátcem.
V kontextu českého zdravotního pojištění se rozlišují dva hlavní typy samoplátců:
A) Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)
Jde o podnikatele, živnostníky a osoby s příjmy z pronájmu či kapitálu, které svou činnost vykonávají jako hlavní zdroj příjmů a nejsou zároveň státními pojištěnci nebo zaměstnanci s příjmy nad stanovený limit.
OSVČ platí měsíční zálohy a po podání Přehledu o příjmech a výdajích na konci roku se provede roční zúčtování. Minimální výše zálohy se odvíjí od průměrné mzdy.
B) Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP)
Do této kategorie spadá každý, kdo po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, nepodniká jako OSVČ a zároveň za něj neplatí pojistné stát. Jedná se o nejčastější a nejrizikovější skupinu pro vznik dluhu.
Mezi typické případy OBZP patří:
nezaměstnaní, kteří nejsou registrováni na Úřadu práce (nebo byli vyřazeni z evidence)
lidé po ukončení zaměstnání, než si najdou novou práci (pokud mezera trvá celý měsíc)
dospělí studenti, kteří studují jinou než státní/vysokoškolskou formu
osoby, které se vrátily z práce v zahraničí, ale nezaregistrovaly se na ÚP
osoby s příjmy pouze z nájmu nebo kapitálu, pokud nepodnikají (tento příjem se nezapočítává do zdanitelných příjmů pro účely pojištění)
Registrace na úřadu práce může poplatníka ušetřit starostí s placením zdravotního pojištění, neboť za uchazeče o zaměstnání odvádí pojistné stát. Jakmile osoba v evidenci UP skončí (zároveň nenastoupí do práce ani nezačne pracovat jako OSVČ), musí se přihlásit jako OBZP a zdravotní pojištění si začít platit.
Zdravotní pojištění samoplátce
Pro zdravotní pojištění samoplátce je nejdůležitější oznamovací povinnost a včasné placení. Pokud přestane být člověk zaměstnancem, studentem nebo státním pojištěncem, má zákonnou povinnost tuto změnu oznámit své zdravotní pojišťovně do 8 dnů.
OBZP musí oznámit, že se stala osobou bez zdanitelných příjmů (nejlépe písemně volnou formou). Neoznámení může vést k penále.
OSVČ musí oznámit zahájení (i ukončení) samostatné výdělečné činnosti. Tuto povinnost lze splnit prostřednictvím jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě.
Pojistné pro obě skupiny samoplátců je splatné vždy od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Výše plateb a záloh pro rok 2026
Výše pojistného a záloh je každoročně navyšována v závislosti na růstu minimální, respektive průměrné mzdy. Zde jsou aktuální částky platné od 1. ledna 2026:
A) Minimální záloha pro OSVČ
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí 50 % průměrné mzdy. V roce 2026 se minimální záloha opět zvýšila. Nově začínající OSVČ musí hradit tuto minimální zálohu od prvního měsíce činnosti. Stávající OSVČ musely zálohu navýšit na novou minimální již od ledna 2026.
Pojistné pro OBZP se počítá jako 13,5 % z aktuální minimální zaručené mzdy. Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy na 20 800 Kč se zvýšilo i pojistné.
Rok
Minimální mzda
Měsíční platba (13,5 %)
2025
20 800 Kč
2 808 Kč
2024
18 900 Kč
2 552 Kč
Pokuty a penále neplatičů
Důsledky pozdní platby, neplacení pojistného nebo nesplnění oznamovací povinnosti mohou být pro samoplátce velmi nepříjemné.
Zdravotní pojišťovna má právo vymáhat nezaplacené pojistné, a navíc naúčtovat penále. Penále za pozdní platby se od 1.1.2022 stanovuje podle předpisů občanského práva o výši úroku z prodlení. Dříve to bylo 0,05 % z dlužné částky za každý den.
Pokud někdo nesplní nesplní oznamovací povinnost dle shora uvedeného, hrozí mu pokuta až 10 000 Kč.
Pokud pojištěnec svůj dluh neuhradí ani po výzvě, může pojišťovna přistoupit k vymáhání dluhu, včetně využití exekučního řízení.
Jak pojistné platit?
Pojistné platí pojištěnec své pojišťovně od prvního dne v měsíci, za který se platí, do osmého dne následujícího měsíce. Forma placení je zpravidla převodem na účet, případně hotově přímo na pobočce zdravotní pojišťovny.
Zdravotní pojištění si jako samoplátce hradí osoby, za které pojistné neodvádí zaměstnavatel ani stát.
5 tipů jak předejít problémům se zdravotním pojištěním samoplátce
Prevence je v oblasti zdravotního pojištění samoplátce klíčová, protože dluhy a penále mohou rychle narůst. Zde jsou nejdůležitější tipy, jak předejít problémům a zajistit, že jsou povinnosti vždy splněny:
1. Striktně dodržovat oznamovací povinnost
Toto je nejdůležitější pravidlo. Zákonná lhůta je 8 dní od vzniku nebo zániku skutečnosti, která mění status plátce.
Při jakékoli změně životní nebo pracovní situace vzniká povinnost tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Typicky se jedná o:
ztrátu zaměstnání
ukončení evidence na Úřadu práce
dokončení nebo přerušení studia (zejména po dosažení 26 let nebo pokud studium nenavazuje)
zahájení či ukončení podnikání
Tyto změny mají přímý vliv na to, kdo zdravotní pojištění hradí a v jaké výši.
Důležitý je aktivní přístup ze strany pojištěnce. Nelze spoléhat na to, že si zdravotní pojišťovna změnu zjistí sama z jiných registrů. Nový status je nutné oznámit osobně na pobočce nebo prostřednictvím online formuláře a ideálně i písemně, aby byl k dispozici doklad o splnění oznamovací povinnosti.
2. Nastavit si trvalý platební příkaz
Spoléhat se na manuální platby je nejčastější příčinou pozdních úhrad a vzniku penále. Nejlepší je odesílat platbu trvalým příkazem a ideálně tak, aby peníze dorazily na účet pojišťovny nejpozději do 5. dne v měsíci, který následuje po měsíci, za který se platí.
3. Zřídit si online přístup k pojišťovně
Většina zdravotních pojišťoven má online portály, které umožňují sledovat stav účtu, platby a případné dluhy.
Pravidelná kontrola stavu osobního účtu u zdravotní pojišťovny pomáhá předejít nepříjemným překvapením v podobě dluhů nebo nedoplatků. Ideální je provádět tuto kontrolu alespoň jednou za čtvrtletí, aby bylo možné případné nesrovnalosti včas řešit a zabránit jejich dalšímu navyšování o penále.
Důležitou roli hraje také průběžná komunikace se zdravotní pojišťovnou. Prostřednictvím klientských portálů lze často sledovat stav účtu i elektronicky podávat formuláře, hlášení a další oznámení, což celý proces výrazně zjednodušuje a urychluje.
4. OSVČ a roční zúčtování
OSVČ platí měsíční zálohy. Skutečná výše pojistného se však počítá až jednou ročně na základě skutečných příjmů z podaného Přehledu příjmů.
Pokud podnikatel očekává, že jeho zisk byl vyšší než minimální, je dobré si vytvářet finanční rezervu na případný roční nedoplatek, který je nutné uhradit po podání Přehledu (obvykle do 8 dnů od termínu podání).
Nové zálohy pro následující rok (vypočtené z Přehledu) je nutné platit již od měsíce následujícího po měsíci, kdy se Přehled podal.
5. Sledovat změny
Zálohy pro OSVČ a platby pro OBZP se každoročně zvyšují (typicky od ledna). Je proto nutné sledovat změny a nezapomenout trvalý příkaz ihned na začátku roku navýšit na aktuální minimální částku pro daný rok.
Již od roku 2008 sepisujeme užitečné články na nejrůznější témata - od půjček a financí až po pojištění nebo cestování. Za cíl si klademe informovat naše čtenáře co nejsrozumitelnějším způsobem - pomoci jim ušetřit peníze, získat přehled nad daným tématem či jim poradit s jejich situací.
