Platit zdravotní pojištění na základní zdravotní péči je u nás povinné. Za koho neodvádí pojistné zaměstnavatel nebo stát, musí si jej hradit sám. Kdo k těmto osobám patří a kolik je zdravotní pojištění samoplátce?
Shrnutí článku
Samoplátci jsou buď osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které platí fixní pojistné, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které platí minimální zálohu s ročním zúčtováním.
Při jakékoli změně statusu (ukončení zaměstnání/studia/registrace na ÚP, zahájení podnikání) je nutné svou zdravotní pojišťovnu informovat do 8 dnů. Za nesplnění této povinnosti hrozí pokuta až 10 000 Kč a penále.
Stát hradí zdravotní pojištění za děti, studenty do 26 let, osoby na rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství, důchodce, invalidy nebo osoby vedené v evidenci Úřadu práce.
Kdo je samoplátce?
Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice je založen na principu povinné účasti. To znamená, že každý občan s trvalým pobytem v ČR je povinen být pojištěn, a tedy platit pojistné. Pokud člověk není zaměstnancem a nehradí za něj pojištění stát, stává se takzvaným samoplátcem.
V kontextu českého zdravotního pojištění se rozlišují dva hlavní typy samoplátců:
A) Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)
Jde o podnikatele, živnostníky a osoby s příjmy z pronájmu či kapitálu, které svou činnost vykonávají jako hlavní zdroj příjmů a nejsou zároveň státními pojištěnci nebo zaměstnanci s příjmy nad stanovený limit.
Charakteristika platby: OSVČ platí měsíční zálohy a po podání Přehledu o příjmech a výdajích na konci roku se provede roční zúčtování.
Minimální výše zálohy se odvíjí od průměrné mzdy.
B) Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP)
Do této kategorie spadá každý, kdo po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, nepodniká jako OSVČ a zároveň za něj neplatí pojistné stát. Jedná se o nejčastější a nejrizikovější skupinu pro vznik dluhu.
Mezi typické případy OBZP patří:
Nezaměstnaní, kteří nejsou registrováni na Úřadu práce (nebo byli vyřazeni z evidence).
Lidé po ukončení zaměstnání, než si najdou novou práci (pokud mezera trvá celý měsíc).
Dospělí studenti, kteří studují jinou než státní/vysokoškolskou formu.
Osoby, které se vrátily z práce v zahraničí, ale nezaregistrovaly se na ÚP.
Osoby s příjmy pouze z nájmu nebo kapitálu, pokud nepodnikají (tento příjem se nezapočítává do zdanitelných příjmů pro účely pojištění).
Registrace na úřadu práce může poplatníka ušetřit starostí s placením zdravotního pojištění, neboť za uchazeče o zaměstnání odvádí pojistné stát. Jakmile osoba v evidenci UP skončí (zároveň nenastoupí do práce ani nezačne pracovat jako OSVČ), musí se přihlásit jako OBZP a zdravotní pojištění si začít platit.
Zdravotní pojištění samoplátce
Pro zdravotní pojištění samoplátce je nejdůležitější oznamovací povinnost a včasné placení. Pokud přestane být člověk zaměstnancem, studentem nebo státním pojištěncem, má zákonnou povinnost tuto změnu oznámit své zdravotní pojišťovně do 8 dnů.
OBZP musí oznámit, že se stala osobou bez zdanitelných příjmů (nejlépe písemně volnou formou). Neoznámení může vést k penále.
OSVČ musí oznámit zahájení (i ukončení) samostatné výdělečné činnosti. Tuto povinnost lze splnit prostřednictvím jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě.
Pojistné pro obě skupiny samoplátců je splatné vždy od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Výše plateb a záloh pro rok 2025
Výše pojistného a záloh je každoročně navyšována v závislosti na růstu minimální, respektive průměrné mzdy. Zde jsou aktuální částky platné od 1. ledna 2025:
A) Minimální záloha pro OSVČ
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí 50 % průměrné mzdy. V roce 2025 se minimální záloha opět zvýšila. Nově začínající OSVČ musí hradit tuto minimální zálohu od prvního měsíce činnosti. Stávající OSVČ musely zálohu navýšit na novou minimální již od ledna 2025.
Pojistné pro OBZP se počítá jako 13,5 % z aktuální minimální zaručené mzdy. Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy na 20 800 Kč se zvýšilo i pojistné.
Rok
Minimální mzda
Měsíční platba (13,5 %)
2025
20 800 Kč
2 808 Kč
2024
18 900 Kč
2 552 Kč
Pokuty a penále neplatičů
Důsledky pozdní platby, neplacení pojistného nebo nesplnění oznamovací povinnosti mohou být pro samoplátce velmi nepříjemné.
Zdravotní pojišťovna má právo vymáhat nezaplacené pojistné, a navíc naúčtovat penále. Penále za pozdní platby se od 1.1.2022 stanovuje podle předpisů občanského práva o výši úroku z prodlení. Dříve to bylo 0,05 % z dlužné částky za každý den.
Pokud někdo nesplní nesplní oznamovací povinnost dle shora uvedeného, hrozí mu pokuta až 10 000 Kč.
Pokud pojištěnec svůj dluh neuhradí ani po výzvě, může pojišťovna přistoupit k vymáhání dluhu, včetně využití exekučního řízení.
Jak pojistné platit?
Pojistné platí pojištěnec své pojišťovně od prvního dne v měsíci, za který se platí, do osmého dne následujícího měsíce. Forma placení je zpravidla převodem na účet, případně hotově přímo na pobočce zdravotní pojišťovny.
5 tipů, jak předejít problémům se zdravotním pojištěním samoplátce
Prevence je v oblasti zdravotního pojištění samoplátce klíčová, protože dluhy a penále mohou rychle narůst. Zde jsou nejdůležitější tipy, jak předejít problémům a zajistit, že jsou povinnosti vždy splněny:
1. Striktně dodržovat oznamovací povinnost
Toto je nejdůležitější pravidlo. Zákonná lhůta je 8 dní od vzniku nebo zániku skutečnosti, která mění status plátce.
Při jakékoli změně: Ztráta zaměstnání, ukončení registrace na Úřadu práce, ukončení studia (při věku nad 26 let nebo studium nebylo navazující), zahájení/ukončení živnosti.
Aktivní přístup: Nepředpokládat, že to pojišťovna zjistí sama. Jít na pobočku (nebo to zařídit online) a písemně (nebo na předepsaném formuláři) oznámit svůj nový status.
2. Nastavit si trvalý platební příkaz
Spoléhat se na manuální platby je nejčastější příčinou pozdních úhrad a vzniku penále. Nejlepší je odesílat platbu trvalým příkazem a ideálně tak, aby peníze dorazily na účet pojišťovny nejpozději do 5. dne v měsíci, který následuje po měsíci, za který se platí.
3. Zřídit si online přístup k pojišťovně
Většina zdravotních pojišťoven má online portály, které umožňují sledovat stav účtu, platby a případné dluhy.
Kontrola dluhu: Alespoň jednou za čtvrtletí je dobré zkontrolovat, zda na osobním účtu neevidují dluh nebo nedoplatek.
Komunikace: Přes portál lze často podat i potřebné formuláře nebo oznámení.
4. OSVČ a roční zúčtování
OSVČ platí měsíční zálohy. Skutečná výše pojistného se však počítá až jednou ročně na základě skutečných příjmů z podaného Přehledu příjmů.
Finanční rezerva: Pokud podnikatel očekává, že jeho zisk byl vyšší než minimální, je dobré si vytvářet finanční rezervu na případný roční nedoplatek, který je nutné uhradit po podání Přehledu (obvykle do 8 dnů od termínu podání).
Správné zálohy: Nové zálohy pro následující rok (vypočtené z Přehledu) je nutné platit již od měsíce následujícího po měsíci, kdy se Přehled podal.
5. Sledovat změny
Zálohy pro OSVČ a platby pro OBZP se každoročně zvyšují (typicky od ledna). Je proto nutné sledovat změny a nezapomenout trvalý příkaz ihned na začátku roku navýšit na aktuální minimální částku pro daný rok.
Již od roku 2008 sepisujeme užitečné články na nejrůznější témata - od půjček a financí až po pojištění nebo cestování. Za cíl si klademe informovat naše čtenáře co nejsrozumitelnějším způsobem - pomoci jim ušetřit peníze, získat přehled nad daným tématem či jim poradit s jejich situací.
