Menu
Jak dlouho se vaří brambory

Jak dlouho se vaří brambory

9 minut čtení

Brambory jsou jednou z nejoblíbenějších příloh po celém světě. Přestože se zdá, že vaření brambor je jednoduchou úlohou, mnoho kuchařů se setkalo s otázkou: „Jak dlouho se vaří brambory, aby byly dokonale měkké, avšak ne rozvařené?“ Jaké faktory ovlivňují čas vaření brambor?


Obsah článku

  • Jak se vaří brambory
  • Jak dlouho se vaří brambory – faktory ovlivňující dobu vaření
  • Jak dlouho se vaří brambory – doba vaření brambor ve slupce i bez ní
  • Recepty z vařených brambor – zapečené brambory, bramborový salát aj.
  • Typy brambor – A, B, C a na co jsou vhodné
  • Historie brambor – krátce o historii brambor

Uvařit správně brambory není úplně hračka, jak by se na první pohled mohlo zdát. Délku vaření brambor ovlivňuje několik základních věcí. Jedná se zejména o jejich velikost a typ. Jak poznat, jestli jsou brambory již vařené a na co je nutné si při jejich přípravě dát pozor?

Jak se vaří brambory

Brambory jsou velmi používanou surovinou při vaření, a tak by jejich přípravu měl zvládnout kde kdo. Jak dlouho vařit brambory, aby byly přesně tak, jak potřebujeme? Není to úplná věda. Ovšem občas se i obyčejné vaření nemusí podařit.

Je lepší vařit brambory ve slupce? Nebo je lepší vaření brambor bez slupky? Mají se nakrájet na kousky, a na jak velké? Nebo je nejlepší vařit brambory vcelku?

U vaření brambor může vyplynout na povrch spousta otázek. Stejně tak jako u vaření jiných potravin. Je dobré také vědět, jak dlouho vařit čočku a jak dlouho vařit kroupy.

Vždy je důležité brambory nejdříve velmi dobře očistit. Pokud se je chystá člověk vařit bez slupky, samotné mytí brambor nedá tolik práce. Zdlouhavější bude jejich oškrabání. Dobrým pomocníkem je kuchyňská škrabka.

Jakmile chce člověk ovšem vařit brambory ve slupce, je nutné si dát s jejich očištěním větší práci. Přeci jen se brambory pěstují na poli, a tak jsou většinou dost od hlíny. Na jejich umytí je ideální použít menší kartáč.

Ať už se člověk rozhodne brambory připravovat se slupkou, nebo bez slupky, vždy je nutné odstranit různé klíčky, zelené a jinak ošklivé části brambor.

Vařit brambory se slupkou nebo bez? Brambory obsahují spoustu prospěšných látek, mezi ně patří například vitamín B, C nebo zinek, hořčík, železo a draslík. Aby se tyto cenné látky nezničily nebo nevyplavily do vody, je většinou lepší slupku odstraňovat pouze u starších brambor a brambory krájet na větší kusy. Ovšem nevýhodou velkých kusů je delší doba vaření. Čím menší kousky brambor jsou, tím se rychleji uvaří.

Ideální způsob, aby si brambory zanechali co nejvíce prospěšných látek, je dát si s vařením o trochu více práce. Hodit připravené brambory k vaření do hrnce, zalít studenou vodou a dát vařit je sice jednoduché, avšak existuje lepší způsob. Lepší je brambory dát již přímo do horké vody.

Je důležité, aby brambory byly celé pod vodou a ne pouze jejich část. Do hrnce by se mělo přidat 10 gramů soli na 1 kilo brambor. Tím se docílí výborné chuti a pro ještě o trochu lepší chuť, je dobré přidat špetku kmínu.

Nejdříve by se brambory měly vařit na vyšší stupeň a po pár minutách nechat vodu jen lehce probublávat. K vaření je vhodné použít pokličku – stačí tak používat menší plamen a člověk ušetří pár korun za energie.

Při vaření brambor je důležité nezapomenout na dostatek soli, je vhodné přidat i trochu kmínu.

Jak dlouho se vaří brambory – faktory ovlivňující dobu vaření

Čas, jak dlouho se vaří brambory, může být ovlivněn řadou faktorů, které zahrnují:

  1. Druh brambor: Různé druhy brambor mají různé textury a hustotu, což může ovlivnit dobu potřebnou k jejich uvaření. Některé druhy jsou měkčí a vaří se rychleji, zatímco jiné jsou hustší a mohou vyžadovat více času.
  2. Velikost a tvar: Velké a tlusté brambory budou potřebovat delší dobu vaření než menší a tenčí brambory. Stejně tak, pokud jsou brambory nakrájeny na menší kousky, vaří se rychleji než celé brambory.
  3. Způsob přípravy: Brambory mohou být vařeny celé, nakrájené na kousky, oloupané nebo s kůrou. Způsob, jakým jsou brambory připraveny před vařením, může ovlivnit dobu, kterou potřebují k uvaření.
  4. Typ a množství tekutiny: Množství vody nebo vývaru, ve kterém jsou brambory vařeny, může také ovlivnit dobu vaření. Větší množství tekutiny může zkrátit dobu vaření, zatímco menší množství může prodloužit dobu vaření.
  5. Teplota a tlak: Vaření brambor při vyšší teplotě nebo pod tlakem může urychlit proces vaření. Například vaření brambor v tlakovém hrnci může být rychlejší než vaření v klasickém hrnci.

Zohlednění těchto faktorů a experimentování s různými metodami vaření vám pomůže najít optimální dobu vaření brambor pro vaše konkrétní potřeby a preference.

Jak dlouho se vaří brambory – ve slupce, bez slupky

Jak dlouho vařit brambory ve slupce, nebo bez slupky? Doba vaření brambor je vždy závislá na varném typu brambor a také jejich velikosti. Slupka při vaření nehraje žádnou roli. Ideální je mít brambory nakrájené na stejně velké kusy.

Tak se brambory vaří rovnoměrně a nestane se, že menší kusy jsou už rozvařené a velké ještě syrové. Při vaření brambor vcelku je proto nutné vybírat stejně velké kusy. Samotné vaření se tak pohybuje od 15 minut do 40 minut. To musí mít člověk na paměti, pokud dělá brambory jako přílohy k pečeni aby byly brambory a maso hotové ve stejnou dobu.

Nejčastějším způsobem, jak poznat, že jsou brambory hotové, je pomocí nože. Stačí vzít ostrý nůž a píchnout do jedné z brambor. Pokud bramborou nůž hladce projede, je vařeno. Pokud jsou brambory vařené, je důležité jejich rychlé slití. Pokud budou ve vodě zbytečně dlouho, neprospěje jim to. Vařené brambory se dají použít i druhý den a není nutné je zpracovat okamžitě.

Recepty z vařených brambor

Z brambor je možné připravit spoustu jídel. Z brambor můžeme udělat jak hlavní chod, tak i přílohu. Oblíbeným a rychlým jídlem jsou brambory na loupačku, zapečené brambory, bramborové a bramborovo-cuketové placky a nesmí chybět vánoční bramborový salát či plněný bramborový knedlík. Z brambor se dá připravit rychlá a levná večeře.

Téměř každá domácnost na Vánoce řeší přípravu bramborového salátu. Každá rodina má svůj ověřený recept a je zcela normální, že každý přidává do salátu jiné ingredience. Ovšem základ zůstává stejný. Brambory logicky nesmí chybět v žádném bramborovém salátu.

Jak dlouho vařit brambory na salát se nijak neliší oproti vaření brambor na cokoliv jiného. Doba vaření brambor na salát je od 15 minut do 40 minut dle velikosti. Je vhodné použít varný typ A.

Bramborový salát je tradičním jídlem na vánoční večeři.

Bramborový salát

Každý ho zná určitě trochu jinak a každý si ho přizpůsobí tak, aby pro něj byl zrovna ten jeho salát nejlepší. Také je poměrně velkým hitem dietní verze bramborového salátu, kde je většinou majonéza nahrazena bílým jogurtem.

Ingredience:

  • 500 gramů varných brambor typu A
  • 200 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer)
  • 4 nakládané okurky
  • 2 uvařené vejce
  • 5 lžic majonézy
  • 1 lžíce hořčice
  • 1 malá cibule
  • sůl, pepř a lák z okurek

Postup:

  • Brambory uvaříme ve slupce jeden den dopředu. Je důležité vod pořádně osolit (nepřesolit!). Kořenovou zeleninu povaříme zhruba 5 minut.
  • Uvařené brambory oloupeme, zeleninu nakrájíme na kousky a přidáme nadrobno nakrájené uvařené vejce. Do mísy k nakrájené zelenině přidáme vejce a nadrobno nakrájenou cibulku. Dochutíme majonézou, hořčicí a troškou láku z okurek. Dle chuti můžeme nakonec přidat ještě sůl a pepř.

U bramborového salátu je nutné, aby se tzv. naležel. Proto ho dáme do lednice alespoň na 4 hodiny.

Typy brambor

Brambory v kuchyni se využívají na různé způsoby. Může se jednat o brambory do polévky, na hranolky či lupínky, do bramborového salátu, bramborovou kaši, nebo třeba na bramborové knedlíky. Na každé vaření je důležité zvolit jiný typ brambor. Varný typ brambor je zkrátka velmi důležitý a nesmí se podceňovat. Zvolit správné brambory pro daný pokrm, je velmi důležité.

Příprava samotných brambor je pak další kapitolou. Protože brambory se samozřejmě mohou připravovat se slupkou, bez slupky, je možné je péct či smažit.

Brambory můžeme dělat na tzv. rané brambory, jedná se o takové brambory, které potřebují pouze krátkou dobu k dozrání hlíz. Jedná se o délku zrání cca od 90 do 110 dnů. U nás se za rané brambory považují ty, které byly zasázené v březnu a během června či července byly sklizeny. Zpravidla jsou do obchodů dodávány do konce letních prázdnin, tj. do 31. srpna.

Oproti tomu jsou pozdní (konzumní) brambory, které mají dobu zrání hlíz až 150 dnů. Jedná se o ty brambory, které jsou u nás sklizené v pozdním létě a také na podzim. Konzumní brambory ještě rozlišujeme dle varného typu.

Varný typ A jsou takové brambory, u kterých hlízy s hladkou slupkou a lojovitou dužinou žluté či žlutobílé barvy, mají protáhly tvar a obsahují méně škrobu. Při vaření měknou pomalu. Jsou proto vhodné pro vaření přímo ve slupce a hodí se k jídlu tzv. „na loupačku“, anebo třeba na oblíbený bramborový salát.

U varného typu B se jedná o hlízy polopevné s univerzálním použitím. Jsou vhodné především jako příloha, avšak také jako přísada do gulášů a polévek.

Posledním varným typem jsou brambory varného typu C, hlízy jsou s drsnější slupkou a bílou dužinou, jsou škrobovité, moučnaté a po uvaření se rozpadají. Proto jsou ideální pro přípravu bramborové kaše, na bramborové těsto na knedlíky a třeba i velmi oblíbené bramboráky, krokety a různé placičky.

Lze se setkat i s varnými typy AB nebo BC. To se jedná o odrůdy, jejichž vlastnosti odpovídají rozmezí dvou varných typů.

Historie brambor

Název brambora vznikl z názvu Braniborska (jedná se o jednu ze 16 spolkových zemí Německa). Právě z Braniborska se k nám totiž brambory dostaly. Brambory se vykytovaly v Jižní Americe již před 8 000 až 5 000 lety. V Evropě se jejich výskyt datuje k 16. století. Pravděpodobně se sem dostaly zámořskými plavbami.

Z počátku se jednalo o okrasné rostliny, které byly pěstovány v šlechtických zahradách. Brzy na to se začaly zpracovávat v kuchyni. Jejich předchůdcem v kuchyni byl tuřín. Pěstování brambor bylo levnější na zpracování a jednalo se o víc plodů. Na konci 18. století právě brambory zasáhli v době hladomoru, a tak se v té době ukázala jejich největší užitečnost a staly se velmi oblíbenou potravou.

Brambory jsou hned po rýži a pšenici třetí nejvýznamnější plodinou pro lidi. V České republice se ještě v 1. polovině 20. století pěstovaly na přibližně 500 000 ha, od šedesátých let se ale jejich plocha stále snižuje. Nyní se pěstují na cca 20 000 hektarech, což je obdobná osevní plocha jako slunečnice nebo máku.

Poslední aktualizace: 12. 10. 2022