Neplacené volno – vzor 2026, kdo má nárok?

8 minut čtení

Kromě dovolené má podle zákona každý zaměstnanec právo také na neplacené volno. Ovšem v jakých případech je možné si neplacené vlno vzít? Jaké situace určuje zákon jako důvod pro poskytnutí neplaceného volna a kdy je třeba se na neplaceném volnu domluvit se zaměstnavatelem?

Neplacené volno v práci bývá občas označováno také jako neplacená dovolená. Na rozdíl od dovolené nemůže zaměstnavatel svým zaměstnancům neplacené volno nařídit. Také náhrady mzdy dovolené a neplaceného volna nejsou stejné.

Nicméně podle zákoníku práce musí neplacené volno zaměstnavatel v uvedených případech poskytnout. O jaké případy se jedná?

Zákoník práce a neplacené volno

Neplacené volno je termín běžně užívaný v praxi, ačkoliv zákoník práce neplacené volno oficiálně nezná. Jedná se o pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu a jeho čerpání se řídí buď zákonem (v přesně definovaných případech), nebo dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Existuje několik situací, ve kterých musí zaměstnavatel vyhovět žádosti o neplacené volno. Jedná se o tzv. jiné důležité osobní překážky v práci, kvůli kterým nemůže zaměstnanec vykonávat práci a vzniká mu tudíž nárok na volno bez náhrady mzdy, a to v následujících případech.

• činnost ve veřejné funkci (pokud není s náhradou mzdy)
• úkony v obecném zájmu (např. účast na táborech pro děti a mládež nad rámec 3 týdnů placeného volna, nebo doprovod dítěte do školského poradenského zařízení)
• pohřeb a úmrtí blízkého – k placenému volnu (1-2 dny) nově náleží doplňkové neplacené volno v rozsahu až 5 dnů v případě úmrtí manžela/partnera, dítěte, rodiče a dalších blízkých osob
• hledání nového zaměstnání – i zde může vzniknout nárok na doplňkové neplacené volno (až 4 dny), v závislosti na důvodu ukončení pracovního poměru.

Podrobnosti o tom, kdy lze dostat neplacené volno, se lze dozvědět dále v článku.

Nárok na neplacené volno

Nárok na neplacené volno má zaměstnanec při vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které je vzdálenější od bydliště nebo pracoviště zaměstnance. Stejně tak je možné vzít si neplacené volno za určitých podmínek při doprovodu blízké osoby do zdravotnického zařízení.

Existuje řada případů, ve kterých zaměstnavatel svému zaměstnanci dá jeden, nebo více dnů volna. Často se to týká například zdravotních důvodů, nečekaných událostí, nebo ošetřování člena rodiny. To patří mezi nejčastější výmluvy do práce.

Neplacené volno je možné využít také při dopravních komplikacích, jako je přerušení provozu, či zpoždění hromadné dopravy. V této situaci je poskytnuto na nezbytně dlouhou dobu v případě, že se zaměstnanec nemohl dopravit do práce jinak.

Zaměstnanec má nárok dostat neplacené volno na stěhování. Nárok na neplacené volno při stěhování vzniká zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu, ovšem nejvýše na dva dny.

Neplacené volno v práci dostane také muž k účasti při porodu dítěte, na vlastní svatbu nebo dostane také volno na svatbu rodiče. Nicméně v těchto případech existují výjimky, kdy se může jednat o placenou dovolenou.

V případě vážných osobních důvodů, například když potřebuje volno na pohřeb, má člověk nárok na placené volno. Kdo má nárok, upravuje paragraf na pohřeb, který je ukotven v zákoníku práce.

Zaměstnanci vzniká ze zákona nárok na neplacené volno také v případě, že je překážka, kvůli které nemůže pracovat, v oblasti veřejného zájmu. Jedná se například o výkon veřejné funkce (výkon poslance, senátora, zastupitele) či výkon občanských povinností (účast u soudu, pomoc v nouzi).

Dále je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci neplacené volno při účasti na kulturních či sportovních akcích, jeho aktivní účastí na přednáškách či na dětských táborech jako vedoucí. Kompletní seznam podmínek pro získání neplaceného volna v roce 2026 uvádí zákoník práce.

V případě živnostníků platí v případě volna a dovolených jiná pravidla. Je dobré vědět, jak funguje živnostenský rejstřík a případně jak na pozastavení živnosti či přerušení živnosti.

Poskytnutí neplaceného volna po dohodě se zaměstnavatelem

Přestože zákon uvádí pouze některé situace, ve kterých má zaměstnanec nárok na neplacené volno, lze po dohodě se zaměstnavatelem dostat neplacené volno i v jiných případech. Nejčastěji se jedná o tyto situace:

• dlouhodobý pobyt v zahraničí, cestování
• v případě, že zaměstnanci nezbývá dovolená a potřebuje volno z osobních důvodů
• jiná sezónní práce
• rodič na rodičovské dovolené po vyčerpání 3leté lhůty

Tyto a ostatní důvody pro poskytnutí neplaceného volna je ovšem třeba dohodnout se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel v těchto případech zaměstnanci neplacené volno poskytnout může, ovšem také nemusí. Přestože není stanoveno, jakou formou by měla dohoda mezi oběma stranami probíhat, doporučuje se dohodu sjednat spíše písemně.

Při podání výpovědi z pracovního poměru je třeba postupovat také určitým způsobem, například svá pravidla má výpověď smlouvy na dobu určitou. Je možné například také podat výpověď dohodou.

Vzory žádosti o poskytnutí neplaceného volna jsou k dispozici a internetu, nicméně je možné sepsat také vlastní dokument. Zde by neměly chybět informace o smluvních stranách, datum a místo sjednání a doba, na kterou je volno sjednáno. Mohou zde být obsaženy také informace o tom, zda a jakou formou bude zaměstnanec hradit při neplaceném volnu zdravotní pojištění.

Neplacené volno po rodičovské dovolené

Zaměstnanec nemá zákonný nárok na neplacené volno po rodičovské dovolené, tj. po dosažení 3 let věku dítěte. Je zcela na vůli zaměstnavatele, zda žádosti vyhoví, či nikoli.

O neplacené volno musí zaměstnanec zaměstnavatele písemně požádat. Pokud mu vyhoví, vždy by měl trvat na písemné dohodě, ve které bude jasně stanovena délka volna (např. do 4 let věku dítěte nebo do nástupu do školky).

Během rodičovské dovolené platí zákaz výpovědi. Ovšem během neplaceného volna po rodičovské dovolené tato zvýšená ochrana končí. Zaměstnavatel tedy může dát zaměstnanci výpověď z důvodů daných v zákoníku práce.

Po skončení rodičovské dovolené přestává stát automaticky platit zdravotní pojištění, a proto je třeba situaci řešit.

Kalkulačka neplaceného volna

Neplacené volno zásadně ovlivňuje odvody pojistného, přičemž největší rizika plynou ze zdravotního pojištění. Po dobu čerpání neplaceného volna není vyplácena mzda, a proto se z tohoto období neodvádí sociální pojištění.

Doba neplaceného volna se nezapočítává do doby pojištění pro účely starobního důchodu, což může negativně ovlivnit výši budoucí penze. U zdravotního pojištění je situace komplikovanější. Za každého zaměstnance (který není zároveň tzv. státní pojištěnec) musí být odvedeno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu (odpovídajícího aktuální minimální mzdě, 20 800 Kč v roce 2026).

Pokud např. neplacené volno trvá celý měsíc, musí zaměstnanec sám zaplatit 2 808 Kč (rok 2026). Pokud neplacené volno trvá jen část měsíce, platí zaměstnanec doplatek do minima. S výpočtem pomůže kalkulačka neplaceného volna.

Nejedná se o „kalkulačku neplaceného volna“ v pravém slova smyslu, nýbrž právě o kalkulačku se zaměřením především na doplatek zdravotního pojištění, protože sociální pojištění se z neplaceného volna neplatí a nepočítá.

Pro výpočet finančních dopadů neplaceného volna se nejčastěji využívají:

• mzdové kalkulačky s pokročilými funkcemi
• speciální návody a příklady na finančních portálech (POHODA, web VZP aj.)

Neexistuje univerzální a jednoduchá kalkulačka, protože správný výpočet závisí na aktuální minimální mzdě, která se každoročně mění, a počtu čerpání dní neplaceného volna.

Rozdíl mezi neplaceným volnem a dovolenou

Neplacené volno a dovolená jsou dva odlišné instituty pracovního práva, které mají rozdílné právní i finanční dopady na zaměstnance. Zatímco dovolená je zákonným nárokem, za který náleží náhrada mzdy, neplacené volno představuje nepřítomnost v práci bez jakékoliv finanční kompenzace.

Dovolená se započítává do odpracované doby a má přímý vliv na další nároky zaměstnance, např. na výpočet mzdy, nemocenských dávek nebo budoucí důchod.

U neplaceného volna tomu tak není. Po dobu jeho čerpání zaměstnanec nepobírá mzdu ani náhradu mzdy a tato doba se zpravidla nezapočítává do doby pojištění pro účely důchodového zabezpečení.

Výrazný rozdíl lze vidět také v oblasti pojistného – zatímco u dovolené jsou odvody hrazeny standardně, u neplaceného volna může vzniknout povinnost doplácet zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu.

Dalším rozdílem je samotné schvalování. Dovolenou zaměstnavatel sice rozvrhuje s ohledem na provozní potřeby, ovšem zaměstnanec na ni má zákonný nárok. Neplacené volno naproti tomu zpravidla vyžaduje souhlas zaměstnavatele a bez dohody mezi oběma stranami jej nelze čerpat, s výjimkou zákonem stanovených situací.

Výhody a nevýhody neplaceného volna

Neplacené volno může být užitečným řešením v situacích, kdy zaměstnanec potřebuje delší časovou flexibilitu a zároveň nechce ukončit pracovní poměr. Výhodou je možnost vyřešit osobní, rodinné nebo studijní záležitosti bez nutnosti podání výpovědi a ztráty pracovního místa. V některých případech umožňuje také překlenout období mezi zaměstnáními nebo sladit pracovní život s osobním.

Na druhou stranu s sebou neplacené volno nese i významná negativa. Největší nevýhodou je absence příjmu a povinnost řešit zdravotní pojištění, případně doplatky do zákonného minima. Doba neplaceného volna se navíc obvykle nezapočítává do důchodového pojištění a může mít vliv na budoucí nároky.

Rizikem je rovněž skutečnost, že během neplaceného volna neplatí zvýšená ochrana zaměstnance, např. po rodičovské dovolené, a pracovní poměr může být ukončen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Před rozhodnutím o čerpání neplaceného volna je proto vhodné zvážit okamžitou potřebu volna i jeho dlouhodobé finanční a právní důsledky.

Poslední aktualizace: 11. 10. 2025