Práce na zkrácený úvazek – nárok na dovolenou, stravenky, sociální pojištění

7 minut čtení

Zaměstnání na zkrácený úvazek získává v posledních letech velkou popularitu. Lidé přehodnocují životní styl a velkou váhu přikládají osobnímu životu nad kariérou. Někteří jsou k nižšímu úvazku nuceni okolnostmi, byť dočasně. Jak požádat o zkrácený úvazek? A má zaměstnanec nárok na dovolenou při zkráceném úvazku?

Zkrácený úvazek

Standardní pracovní doba je 40 hodin týdně, přičemž podle druhu zaměstnání se tato doba může i zkracovat na:

• 37,5 h při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě, na báňských pracovištích geologického výzkumu
• 37,5 h při vícesměnném nebo nepřetržitém provozu
• 38,75 h v dvousměnném pracovním režimu

Na 36 hodin týdně jsou dále zkráceny pracovní doby pro pracující s chemickými karcinogeny (dle vyhlášky č. 108/1989 Sb.) a pro pracovníky do 21 let v podzemí hlubinných dolů (vyhláška č. 45/1987 Sb.). V obou případech dochází ke zkrácení pracovní doby ze zdravotních důvodů a bez snížení mzdy.

Na kratší týdenní pracovní dobu mají ze zákona nárok i další zaměstnanci. Přesně tyto podmínky definuje zákoník práce 262/2006 Sb., konkrétně § 241. Zaměstnavatel musí vyhovět žádosti o zkrácenou pracovní dobu těmto osobám:

• těhotným
• pečujícím o dítě mladší 15 let
• zaměstnancům, kteří převážně sami a dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby (v rozmezí středně těžká – těžká – úplná závislost)

I další zaměstnanci mohou žádat o kratší úvazek, nicméně těmto osobám není zaměstnavatel povinen vyhovět. Zkrácený úvazek (správněji kratší pracovní doba dle Zákoníku práce, § 80) je totiž založen na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o kratší než stanovené týdenní pracovní době (40 hodin).

Množí se případy, kdy o práci na zkrácený úvazek žádají také umělci, či začínající podnikatelé, nebo jednoduše lidé, kterým vyhovuje rozložit svůj čas adekvátně mezi povinnosti a vlastní mimopracovní aktivity, takzvaný work-life balance. Lepší je práce na zkrácený úvazek než fluktuace zaměstnanců.

Jak zažádat o zkrácení pracovního úvazku

Zkrácení úvazku je primárně věcí dohody. Žádost o zkrácený úvazek nemá stanovenou žádnou oficiální formu. Může být sjednán v pracovní smlouvě, nebo zaměstnanec podá zaměstnavateli žádost o zkrácení úvazku. Žádost musí uvádět přesnou podobu zkráceného úvazku. O kolik hodin denně pracovní dobu zkrátit, případně bude-li zaměstnanec docházet do zaměstnání jen v některé dny v týdnu a v jaké konkrétně.

Výše zkráceného úvazku se standardně určuje jako podíl sjednaných týdenních hodin a plného 40 h úvazku. Např. práce 28 hodin týdně je úvazek 0,7 (28/40). Nejběžnějšími variantami v pracovních smlouvách jsou zkrácené úvazky na 20 hodin (0,5) a 30 hodin týdně (0,75).

V každém případě je nutná písemná úprava pracovní smlouvy, v níž jsou přesně stanovené podmínky dohody, aby se předešlo případným budoucím nedorozuměním. Podepisuje se buď pracovní smlouva na dobu určitou nebo neurčitou.

Na vymáhání zkráceného úvazku neexistuje zákonný nárok. Zaměstnavatel může a nemusí žádosti vyhovět. Záleží na provozních důvodech. Pokud by například ohrozil činnost a hladký průběh provozu, nemůže se snížením pracovní doby souhlasit. Zkrácený úvazek je pouze věcí dohody.

Dovolená při zkráceném úvazku

Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají nárok na poměrnou část dovolené, která se počítá v hodinách. Dovolená při zkráceném úvazku se přepočítává z týdnů na hodiny, aby se zohlednil nižší počet odpracovaných hodin oproti plnému úvazku.

Zatímco počet týdnů dovolené zůstává stejný jako u plného úvazku, celkový hodinový nárok je úměrně zkrácen podle sjednané kratší pracovní doby. Zaměstnanec na zkrácený úvazek tedy má nárok na stejný počet týdnů dovolené jako zaměstnanec na plném úvazku (minimálně 4 týdny za kalendářní rok). Nicméně dovolená se počítá v hodinách podle rozvržení kratší pracovní doby.

Výpočet dovolené při zkráceném úvazku:

Týdenní pracovní doba krát počet týdnů dovolené rovná se počet hodin dovolené.

• týdenní pracovní doba má 20 hodin
• firma nabízí 25 dní (5 týdnů) dovolené ročně

20 hodin x 5 týdnů dovolené = 100 hodin dovolené

Téma zkrácený úvazek a dovolená prošlo proměnami, které jsou sice spravedlivější, nicméně pro zaměstnance na zkráceném úvazku méně výhodné než kdysi. Například počet hodin tříčtvrtečního úvazku, které má dovoleno zaměstnanec vyčerpat na osobní volno vzniká velmi málo. Zaměstnanec na zkráceném úvazku má v určitých případech také nárok na neplacené volno.

Výhody a nevýhody zkráceného úvazku pro zaměstnavatele

Ač se to na první pohled může jevit jako nevýhodné, skýtá zkrácený pracovní úvazek pro zaměstnavatele mnohé výhody. Především neztratí kontakt s kvalitním pracovníkem, jenž by za jiných okolností odešel jinam. Získat kvalifikovaného člověka bývá pro firmy čím dál složitější.

Zároveň budou společnosti vést dostatečné portfolio kvalifikovaných sil, pokud by z nejrůznějších důvodů došlo k většímu odchodu zaměstnanců. Pro firmy je v takovém případě snažší operativně zapojit do plného úvazku zaměstnance již pracující na úvazek poloviční.

Nezanedbatelnou výhodou je také produktivita práce. Pracovník na zkráceném úvazku na jednom místě nevyhoří tak lehce, navíc nebude díky nižším hodinám přepracován, naopak si práci do stanovených hodin rozvrhne mnohem efektivněji.

Z opačného hlediska znamená zkrácený úvazek pro zaměstnavatele více administrativy, poněvadž zaměstnává více lidí, než při běžném plném úvazku. Nevýhodné je to i z finanční stránky, protože je zaměstnavatel povinen odvádět za každou pracovní sílu zdravotní a sociální pojištění.

Práce na zkrácený úvazek – sociální pojištění

I práce na zkrácený úvazek podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako práce na plný úvazek. Jaké platí zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění při práci na zkrácený úvazek?

1. Sociální pojištění při zkráceném úvazku (důchod a nemocenská)

• Pravidlo mzdy: Platby sociálního pojistného se jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele vždy odvozují ze skutečně dosažené hrubé mzdy.
• Výše odvodů: 6,5 % z hrubé mzdy platí zaměstnanec a 24,8 % platí zaměstnavatel. Při zkráceném úvazku je hrubá mzda nižší, a proto jsou i odvody sociálního pojištění úměrně nižší. Nicméně procentuální sazba zůstává vždy stejná.
• Vliv na budoucí nároky: Při sociálním pojištění neexistuje minimální vyměřovací základ. Záleží tedy pouze na výši výdělku, nikoli na výši úvazku. Nižší výdělek (kvůli zkrácenému úvazku) však znamená nižší vyměřovací základ a promítne se do nižšího budoucího důchodu.

2. Zdravotní pojištění při zkráceném úvazku

• Minimální vyměřovací základ: Na rozdíl od sociálního pojištění, u zdravotního pojištění platí povinnost odvést pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá aktuální minimální mzdě (v roce 2025 je 20 800 Kč).
• Povinnost doplatku: Pokud je hrubá mzda zaměstnance na zkráceném úvazku nižší než tato minimální mzda, musí zaměstnanec chybějící část pojistného doplatit ze své mzdy.
• Výpočet doplatku: Zaměstnanec doplácí 13,5 % z rozdílu mezi svou hrubou mzdou a minimálním vyměřovacím základem. Tuto částku sice odvádí zaměstnavatel, avšak strhává ji z čisté mzdy zaměstnance.
• Výjimka pro státní pojištěnce: Tato povinnost se netýká osob, za které platí pojištění stát (např. studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené). U nich se pojistné odvádí pouze ze skutečně dosažené hrubé mzdy.

U DPP zaměstnavatel neodvádí zdravotní a sociální pojištění a zaměstnanec je tak povinen si zdravotní pojištění hradit sám jako samoplátce. K placení sociálního pojištění se nevztahuje zákonná povinnost, avšak odpracovaná doba se nezapočítává do důchodového pojištění a nevzniká tak nárok na penzi.

Zkrácený úvazek a práce přesčas

Přesčasy se týkají i zaměstnanců pracujících na nižší úvazky. Ačkoli výpočet přesčasů je brán v potaz až po překročení hodin běžného pracovního týdne. To znamená, že nezáleží, pokud je zaměstnanec vázán odpracováním například 20 hodin týdně.

Proplácení přesčasů se ho týká až v momentě, kdy pracuje nad rámec běžných 40 hodin. Samozřejmě napracované hodiny mu proplaceny budou, ovšem bez přesčasových příplatků, případně nároku na náhradní volno.

U úvazku na dohodu o provedení práce zaměstnancům příplatky za práci přesčas dle zákoníku práce nenáležejí.

Nárok na stravenky při zkráceném úvazku

O právo na stravenky zaměstnanec na poloviční úvazek nepřichází. Podstatné je odpracovat za jednu směnu minimálně tři hodiny. Například lidé pracující denně 4 hodiny, mají nárok na stravenky v plné výši.

Pracovníci, kteří docházejí do zaměstnání jen určité dny v týdnu, obdrží stravenky jen za tyto konkrétní odpracované dny.

Nabídka práce za zkrácený úvazek

Na trhu práce stále panuje výrazný nedostatek prací na zkrácený úvazek. Na největším českém pracovním portálu Jobs.cz se nabídka zaměstnání na zkrácenou dobu pohybuje okolo 11 % oproti závazkům plným. Konkrétně z 18 tisíc pracovních nabídek bylo v lednu 2023 jen cca 2 000 k dispozici jako poloviční.

Zkrácené úvazky se nejčastěji podepisují na dohodu o provedení práce (DPP), nebo na klasickou pracovní smlouvu s přesnou specifikací pracovní doby. Obojí má své výhody a nevýhody.

Poslední aktualizace: 17. 07. 2025